Provozované WEBy:   Totem.cz |  Čítárny |  Český film |  Seaplanet |  Humor/Hry/Flash |  Flash CHAT    Chcete svůj WEB? Napište nám 
Zpět na úvodní stranuISSN 1214-3529
Čtvrtek 28.11.
René
Zde se můžeš přihlásit jméno:
heslo:
nové 

 Všechny rubriky 
 Próza
 > Próza
 > Povídky
 > Fejetony
 > Úvahy
 > Pohádky
 > Životní příběhy
 > Cestopisy, reportáže
 
    

   
 
 Napsat do fóra o>
   
  

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.
RYBÁŘ - EPIZODA II
Autor: Anah (Občasný) - publikováno 21.7.2005 (13:02:52)

Rybář – Epizoda II

 

 

Můj milý deníčku,

promiň že ti píšu až po tak dlouhé době, ale důvod který ti uvedu, jistě pochopíš.  Seděl jsem totiž tři roky v base… Jak si jistě vzpomínáš z minulých rybářských závodů jsem vyšel jako vítěz. Domů jsem však už nedorazil, páč jsem děsněj trotl a přímo před hlídkou městské policie mi z batohu  vypadla hlava toho nebožáka co jsem zabil na zem a kutálela se po silnici směrem k výpadovce. Dál už asi nemusím nic vysvětlovat…

 

 

13.5.2005

 

Cestou z basy jsem uviděl plakát na kterém stálo, že závody se letos opakují. neváhal jsem ani minutu a rozhodl jsem se, že se letos účastním. Jaké pak bylo zděšení, když jsem se vrátil do opuštěného bytu, kde se na zemi válel jakýsi starý a zašlý papír na kterém stálo, že mě moje milovaná ženuška opouští a že se vrhá do jiných a slibnějších vod. Zamáčkl jsem opět slzu. Horší bylo, že mi ta mrcha sbalila celou mou rybářskou výbavu! Co teď?! V kapse jen pár šestáků za který bych si nekoupil ani háček. Chodil jsem nervózně po pokoji a vehementně přemýšlel. Chuť po lovu byla stále silnější a myšlenky stále chmurnější. Pak mě něco napadlo. Co kdybych se letos závodů neúčastnil jako soutěžící, ale naopak z toho něco vytěžil? No však ještě uvidíte!

 

14.5.2005

 

05.00: Místo budíku mě vzbudil kohout, kterého měli do dnešního rána, než jsem ho zabil květináčem, sousedi naproti v domku.  Nejdřív jsem nevěděl kde se nacházím, ale studená zem ,kterou jsem měl pod sebou mě rychle uvedla do obrazu. Promnul jsem si oči, protáhl se a udělal menší rozcvičku, tak jak jsem byl zvyklý po tři roky. Podíval jsem se na venkovní teploměr, který mi kupodivu nesebrala a zjistil, že není zrovna teplo. Nenechala mi tu ani pitomej svetr,  mrcha!

 

05:15: Právě jsem venku jednomu bezdomovci šlohl noviny a vycpal si jimi děravé boty. o těch penězích které jsem mu vyrval z roztřesené ruky bych milý deníčku raději pomlčel. Musím za ně totiž koupit háčky, které ke svojí živnosti budu potřebovat.

 

05:30: Byl jsem na místě. Přesně po třech letech se mi zase naskytl nádherný pohled na zatím ještě klidnou hladinu rybníka, ve které plavaly budoucí oběti. Vzdychl jsem. Procházel jsem okolo rybníka a vztekle kopnul do drnů přede mnou. Jaké bylo moje zděšení, když jeden z drnů zaštěkal a já najednou ucítil prudkou bolest na pravém rameni.

- Ty hajzle!, řvala na mě babka, která mi svým parapletem nejspíš přerazila klíční kost.

- Takhle se chovat k němé tváři, řekla a plivla mi do tváře jak starej námořník, čímž mi na chvíli snížila viditelnost.

 

05:35: Sedím na lavičce a ovazuji si rameno. Začíná mi natékat. Po chvíli jsem vypadal jak Quasimodo. Tu babku si podám a z toho jejího ratlíka si udělám tašku! S ušima!

 

06:00: Rozhlížel jsem se jestli mě nikdo nevidí a tajně jsem z nedalekého staveniště odcizil pár prken. V noci mě totiž napadlo že si zařídím svoji vlastní prodejnu a přímo na palouku u rybníka kde se konají závody.  Do začátku budu mít jen omezený sortiment a to žížaly a jiný hmyz.

06:30: právě jsem zbouchnul pár prken a ženskou která se válela opodál. Že je mrtvá mi došlo až když jsem ji obracel a upadla jí hlava. Znechuceně jsem se otřásl a hodil ji zpátky do křoví.

 

07:00:  Tak prodejnu jsem měl úspěšně postavenou a teď už mi zbývalo jen vymyslet nějaký název. Ale chtělo by to něco světového!

 

07:30: Právě do jedné z desek vyřezávám obchodní jméno U Jendy a pochvíli ji pověsím nad prodejnu. Dodělám ještě nějaké malé úpravy a jdu na žížaly. Naštěstí v noci pršelo a tak se mi prodejna zbožím doslova  jenom hemží!

 

07:45: Právě se k mé prodejně přiblížila nějaká babka a záhadně si mě prohlížela. Po té začala příšerně řvát že jsem vrah a volala o pomoc. Zalekl jsem se že mě poznala a tak jsem  po ní sekl háčkem a vytrhl jsem jí z té její proklatě drzé držky jazyk!

- Tak a  teď ukaž co umíš slepice!

Babka cosi zachrčela a zmizela v houští.

 

8:00: Začali závody. Sjíždělo se čím dál víc účastníků a co mě překvapilo nejvíce i účastnic. Najednou jsem pocítil touhu, jakou muži mají takhle na jaře.  Ta odhalená ženská lýtka a krátké sukýnky končící až ..no víte kde, mě vskutku nenechávali chladným.

 

09:00: Musel jsem si odskočit do lesa, páč už to pro mě bylo neúnosné a prodejna se pod mým tlakem v kalhotách začala nebezpečně nahýbat dopředu.

 

09:45: K mé prodejně konečně přišli první zákazníci. Byl to malej kluk kterýho vedla za ruku fakt docela rajcovní mamina.

- Tak jakou žížalu bys chtěl Mirečku?, zeptala se svého synka lehce nakřáplým hlasem až mě dole zabolelo.

-Tuhle?

Chlapeček zavrtěl hlavu. -Ne, já chci  tam tu co je taková malá a tlustá. Maminka nechápavě zavrtěla hlavou a tak ji chlapeček prstíčkem ukázal kterou myslí. Všichni jsem se podívali směrem, který ukazoval. Maminka zrudla.

Do hajzlu! zapomněl jsem si zapnout punt! 

Snažil jsem se zachránit situaci.

- To není žížala pro tebe chlapečku…Leda že by maminka snad…

Za facku, kterou mě na  čas zbavila vědomí by se nemusel stydět ani Martin Maxa ochránce slabých žen.

 

13:45: Právě jsem se probral z bezvědomí a zjistil, že závod je u samého konce! Pomalu jsem se zvedal ze země. Všechny žížaly byly pryč! Bylo mi do breku.

- Panáčku, neměl bys tam nějakou pořádně vypasenou žížalu, která by uspokojila mé tužby? Řeklo to nádherné stvoření které se u mé prodejny vynořilo z čistého nebe! Pane bože, přece jsi a já nevěřil…Pozval jsem tu krasavici k sobě do budky a řekl jí že jedna by tu jistě byla.

-To určitě, řekla ona a začala mě divoce líbat. byl jsem jak u vytržení! Z žížaly byl najednou had, který se drze tlačil ven. Byla tak skvostná! Ještě jednou jsem děkoval bohu!

 

14:00: Právě mi sundala trenýrky. Styděl jsem se. Ale ona si přede mě klekla a nesmlouvavě řekla: Zlato, pojď na to a ať to stojí za to! , načež si vyhrnula sukni a obnažila tak dvě příšerně chlupaté půlky, jako když medvědici rozseknete záda. Proboha on je to chlap! Zatmělo se mi před očima a já si vybavil ty tři roky strávené v base!

- Ty hajzle!

17:00 Jsem opět na Borech s rukama v poutech. Zabil jsem ho.  Skrz mříže pozoruji ostatní mukly, kteří se na mě se zájmem dívají. To jsem to teda zase vyhrál! A můžu já za to, že si vždycky ulovím větší sousto, než jsem schopný pozřít???

 

18:45: Je právě po večeři. Měli jsme rybí filé…

 

20:00: Za pár minut bude večerka. Ještě si musím jít nafasovat madračku, ložní prádlo deku a za malou úplatu jednu velkou modrou indulónu….

Můj milý deníčku, stůj při mně!



Poznámky k tomuto příspěvku
Lamarski (Občasný) - 22.7.2005 > Představa jak si exmukl píše deníček je víc než zábavná. Ale chybí mi tu sem tam nějaký popis. Suché konstatování, že zabil sousedovic kohouta květináčem, nebo chalapa-krasavici, se kterým před tím laškoval ....
<reagovat 
  Zrušit obrázky    Zrušit větvení  

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku
Autor má zájem o hlubší kritiku svého příspěvku
<jméno   e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je šest + tři ? 

  
  Napsat autorovi (Občasný)  
   


Copyright © 1999-2003 WEB2U.cz, Doslovné ani částečně upravené přebírání příspěvků a informací z tohoto serveru není povoleno bez předchozího písemného svolení vydavatele.

Design by Váš WEB

Addictive Zone Orbital Defender Game
free web hit counter