|
Hledám tě zoufale
Po všech koutech města
Otevírají se hořící keře
Stejně jsi nejspíš doma
A jen neotevíráš
Mi dveře
Blátem se brodím
Při hledání lidí
Ze stejného těsta
Neotevíráš svým dětem
Nejen jim ses kamsi schoval
Neotevíráš ani mně
Své ženě
Tvými dětmi je můj cit
Žena tvá jsem přece já
A dveřmi příběh
Co se včera odehrál…!
Odejdi na pár dní
A přemýšlej o mých slovech
O jejich obsahu a formě
Okov na dně studny
Na nich si záležet dal
Poteče dál voda která v řekách dneska teče
Vycházet i zapadat měsíc bude zítra
Klasy zlátnout budou za žní…
Zazáří-li v komoře solné
Krystal
Kterému jsem duši odevzdal
| 
