Cesta.

Měl svůj cíl a za ním  šel.

Nekoukal napravo, nekoukal nalevo.

Šel přímo, jen bolest obcházel.

Plazil se pouští hlouposti.

Zdolal hory strachu.

Přeskočil louže radosti,

ač prosby drásaly mu patu.

V zádech ho pálil smích,

avšak cíl měl jasný.

Dojít až k bodu moudrosti.

Pak, že prý bude šťastný.

Tak překonal všechny nástrahy

a došel až k moři žalu.

A že byl silný jedinec,

nesvěsil před ním hlavu.

Jen na chvíli zastavil.

Jen malinko zaváhal.

Pak prostřelil hlavou vlny.

A plaval… a plaval dál.

To moře mělo jeden břeh.

Ten na kterém předtím stál.